http://www.bonussplus.cz
http://www.fitsport.eu
Kaštanová tradice
Datum vložení článku: 18.10.2016

Údolí Isarco/Eisack

Na podzim se vinice a sady v údolí Eisacktal/Valle Isarco rozzáří v celé své kráse. Barevně zbarvené listí, šťavnaté hrozny a zářivě červená jablka, a do toho pichlavé kaštany – místním nářečím nazývané “Keschtn”. Kechtnweg (italsky Sentiero del castagno) je vedena od jezera Vahrner See/Laghetto di Varna, nad městečkem Brixen/Bressanone, přes stráně údolí Eisacktal/Valle Isarco až k náhorní plošině Rittner/Renon a dolů do Bolzanské kotliny ke hradu Runkelstein/Castel Roncolo. Dobře značená trasa prochází přes smíšené lesy vibrující barvami, svěží zelené louky a kaštanové háje, to vše dohromady tvoří velký harmonický zážitek. Po celou cestu \Keschtnweg\ provází turistu uměleckým dílem přírody, staletími starých kultur i místy ponořenými v legendách. Víno a kaštany Kaštan je společníkem horalů od nepaměti jako představitel života v horách. Kaštany se v alpské oblasti konzumovaly již v době před příchodem Římanů. První doklady o jejich využití v Jižním Tyrolsku pocházejí z doby, kdy byla oblast osídlena kmenem Langobardů (kolem roku 600). Každopádně zde kolem kaštanu vyrostla opravdová \kaštanová kultura\. Ve středověku začala postupně vzrůstat důležitost vinařství a tím i spotřeba kaštanového dřeva. Rozšíření a vzrůstající důležitost kaštanů ovšem s největší pravděpodobností souvisí s rozvojem klášterů. Právě v klášterních kuchyních se v dobách půstu vařila polévka z kaštanů a fazolí tzv. „Kestnsuppe\ nebo také „Fiseilnsupp\. Bajuwarské prelátské kláštery vlastnily ve středověku rozsáhlé vinice v jihotyrolské oblasti a vyráběly jak mešní tak tzv. „cechové\ víno. Není tedy divu, že benediktýni, kteří se nikdy nebránili novým kulinářským zkušenostem, brzy přijali za svůj antický zvyk kombinovat pečené kaštany a mladé víno. Cesta touto kaštanovou stezkou je nádhernou podzimní pohádkou. V dávných dobách tvořily kaštany důležitou základní potravinu lidstva. Dnes jsou lahůdkou podávanou při Törggelen - tradiční podzimní ochutnávce nových vín, která je součástí kaštanové stezky od konce října do konce listopadu. Jde o oslavy podzimu, kaštanů a sklizně nového vína.. Trasa je lemována usedlostmi nazvanými “Buschenschänke”. Procházky od jedné k druhé patří k Törggelen stejně jako kaštany. Na podzim začíná šenkům na statcích vrcholná sezóna. Jihotyrolský svaz sedláků každoročně vyhodnocuje ty nejlepší. Šenkem roku 2010 se stal statek Schnalshuberhof , který najdete v malebné vesničce Oberplars/Plars di Sopra nedaleko města Meran/Merano, uprostřed vinic a ovocných sadů. Historie statku je velice dlouhá, poprvé je písemně zmíněn už v roce 1318. Zajímavé je nejen okolí ale i interiér hostince samotného – zdi pokrývají zažloutlé noviny, které se původně používaly jako izolační vrstva mezi zdí a tapetou. Díky tomu, že se tapety začaly po nějaké době sloupávat, můžete se dnes při čekání na objednané dobroty začíst třeba do článků z dob Rakouska-Uherska. Navíc pocházejí všechny produkty, které se na statku podávají, z biologického hospodářství a ochutnat tu můžete i domácí chléb. Šenk otevřel majitel statku před 13 lety, v nabídce najdete vlastnoručně vyrobené víno a výběr typických jihotyrolských jídel. Jeho brány se veřejnosti otvírají od února do poloviny července a od srpna až do Vánoc, a to od čtvrtka do neděle od 17 hodin. Návštěvu je nutné předem ohlásit. Tradice Törggelen Vyvinula se z dávného zvyku sedláků a obchodníků s vínem ochutnávat v období od začátku října až do počátku adventu vzájemně své nové víno. Název tohoto zvyku má svůj původ ve slově Torggel (latinsky: „torquere\ - lisovat, otáčet) označující lis na hrozny, který stával v lisovně. Latinský výraz „Torculum\, jihotyrolsky „Torggl\, z kterého název vznikl, znamená v překladu lis na víno.Za místo vzniku této tradice se obecně pokládá údolí Eisacktal/Valle Isarco, tedy oblast, ve které není výroba vína nijak zvlášť rozšířená. Proto se původ tohoto typického podzimního zvyku vysvětluje následovně: eisacktálští sedláci, kteří se věnovali pěstování vína, posílali svůj dobytek na pastviny sedláků v horách. Na podzim jim za tuto službu platili tradiční hostinou a novým vínem: Törggelen tedy bylo původně konečným aktem směnného obchodu. Nové víno se ochutnávalo v lisovně, tedy přímo u lisu (jihotyrolsky označovaného „Torggl\). Hostina a zábava pak pokračovala v selské jizbě („Stube\). Další teorie o vzniku Törggelen se zakládá na domněnce, že se původně jednalo o slavnostní hostinu, kterou vždy po žních přichystal hospodář všem svým pomocníkům. Lahůdky O Törggelen se tradičně podává sladký mošt (Siaßer) a mladé víno (Nuier) - a to jak k jídlu, tak na závěr s praženými kaštany („Keschtn\) nebo sladkými koblihami. Dříve byl typickým hlavním jídlem tohoto období špek a typické klobásy Kaminwurzen (většinou domácí výroby) nebo prostá jídla jihotyrolských sedláků. V dnešní době se v rámci Törggelen setkáte především s velice sytými pokrmy - ochutnat můžete třeba Surfleisch (v soli nakládané maso), kysané zelí, nejrůznější uzeniny, knedlíky atd. Kaštanové oslavy \Keschtnfest a Keschtnriggl\ Pichlavá kaštanová slupka se v místním dialektu označuje „Keschtnigl. Každý rok počátkem listopadu se po celý jeden týden ve vesničce Fedlthurns vše točí kolem kaštanů: místní hostince nabízejí svým hostům nejrozmanitější kaštanové lahůdky, připravena je také celá řada turistických akcí s kaštanovou tématikou. Vrcholem celého týdne je nedělní „Nigl-Sunntig“ – den plný akrobatických vystoupení, hudby a typických gastronomických specialit. Ve vesnicích Tisens/Tesimo a Völlan/Foiana nedaleko města Meran/Merano můžete kaštanové lahůdly ochutnat každoročně v druhé polovině října.

|19.01.2011|Dana Jakoubková / OutdoorGuide

ZPĚT