http://www.bonussplus.cz
http://www.fitsport.eu
Pijavka
Datum vložení článku: 6.9.2018

Příjemný či nepříjemný čistič?

Proslavily se sice nejvíce ve středověku, ale jejich role dnes není o nic menší. Sice se již u nás staly ohroženým druhem, ale na mnoha jiných místech světa se vyskytují stále hojně. Tropické a subtropické oblasti, delty řek, mělčiny a vodní plochy, prameny i studny jsou jejich teritoriem, ale stejně tak vás mohou napadnout jinde.

Nejčastěji se s nimi asi setkají horolezci postupující z tropických a subtropických nížin přes prales do vyšších bezlesých partií hor. Je známo asi 300 druhů vodních, pozemských i obojživelných. Pijavka koňská žije ve všech, i znečištěných, stojatých nebo mírně tekoucích vodách (i u nás). Nesaje však krev, ale živí se drobnými živočichy. V severní Africe žije druh, který může při koupání vniknout člověku do úst a jícnu. Další „vnitřní“ pijavka proniká do močových a pohlavních orgánů. Vyskytuje se v Indii, jihovýchodní Asii, tropické Africe, ale i v jižní Evropě.

Obojživelní a suchozemské druhy jsou aktivní hlavně v období dešťů, například v tropických deštných lesích Asie, v širokém pásmu od Himálaje po Sundské ostrovy. Ale ani mimo tuto dobu nejsou nijak pasivní. Některé z těchto druhů se vyskytují i v lesích na jižním okraji Alp. Pro přírodu jsou pijavky užitečné. Jsou například významným indikátorem kontaminace vody například PCB. Pro člověka však jsou značně nepříjemné a představují pro něj reálné nebezpečí. Obzvláště suchozemským pijavkám je složité se vyhnout. Vnímají totiž velmi dobře změny barvy, zápach, světlo a změny teploty. Zpocený člověk v červeném triku zahřátý pochodem a ještě třeba s čelovkou na hlavě se stává snadnou kořistí. Ale ani vyeliminováním těchto faktorů se jim turista nejspíš nevyhne. Velikost pijavky se liší od drobounkých až po patnáct centimetrů dlouhé. Na obou zúžených koncích těla mají přísavky. Ústní otvor je vpředu, zadní přísavka slouží pro přidržení.

Potravu, tedy krev především velkých savců, ale i jinak všech teplokrevných i studenokrevných obratlovců, přijímá pijavka velmi nepravidelně a často se plně nasytí třeba jen jednou do roka. Není proto divu, že si ráda smlsne i na krvi člověka, který prochází jejím územím. Obvykle ani nezaregistrujete, že jste se stali jejím hostitelem. Přisátí totiž vůbec nebolí i přesto, že vám polokruhovými „čelistmi“ prokousne do kůže ranku ve tvaru „Y“. Bezbolestnost způsobuje přítomnost anestetika - znecitlivující látky ve „slinách“ pijavky. Současně se sekretem vylučuje do rány antikoaguant (koaguace-srážení) hirudin, který brání přirozené srážlivosti krve tím, že rozpouští fibrinogen - bílkovinu krevní plasmy důležitou pro srážení. Nasátá potrava tedy bez problémů může putovat do zažívacího traktu pijavky. Vodu, soli a nerostné látky zpracuje její organismus celkem rychle. Avšak tu podstatnou výživnou složku krve bohatou na bílkoviny tráví díky pomalému metabolismu až sedm měsíců. Proto si může dovolit nepravidelný příjem potravy.

Dana Jakoubková 

ZPĚT