http://www.bonussplus.cz
http://www.fitsport.eu
Tarzaning – velmi vzdušný terén
Datum vložení článku: 11.07.2016

Možná jste o tarzaningu už slyšeli nebo jste si ho dokonce vyzkoušeli. Jeho pojetí se však lokalitu od lokality liší.

Onu pravověrnou činnost hodnou „opičího muže“ najdete pod názvem canoppy asi jenom v tropických pralesích, kde se téměř neslyšně pomocí lan a visutých mostů plně zajištěni pohybujete vysoko v korunách stromů, a můžete tak pozorovat biodiversitu horního patra pralesních velikánů. U nás v Evropě najdete různé mutace této aktivity od „vysokých lan“ až po jakýsi hybrid canyoning a feráty. Odmyslíme-li si „opičí dráhy“ vystavěné ve městech, na loukách apod., umožní nám každá jiná lokalita nahlédnout do fascinujícího mikrosvěta deštného lesa či soutěsky, který je oku turisty obvykle skrytý.

Hučení vodopádů i tiché odpočítávání kapek spadlých z listů tmavé zeleně, vlhké stěny i vodou nacucané mechy, kmeny a balvany zavalená koryta. Chvíli kličkujete po dně, chvíli se houpete na laně nebo překonáváte visuté mosty. Do kontaktu s vodou přijdete jen zcela výjimečně i přesto, že vám pod nohama „ubíhá“, razíc si cestu úzkým divokým kaňonem. Žádný hazard, žádný extrém, spíše zábava a udivující přírodní scenérie. I takový může být tarzaning, který se provozuje v Alpách. Bez ohledu na terén a lokalitu však má všude jedno společné – je to aktivita placená a provozuje se prostřednictvím některé místní organizace, která zajišťuje bezpečnostní vybavení a poskytuje průvodce (nemusíte mít ani zkušenosti ani výbavu), zřizuje a ruší jistící stanoviště pro traverzy, stará se o údržbu úseků zajištěných „fixy“ a v neposlední řadě rozhoduje o tom, zda v danou dobu je vůbec lokalita přístupná – stav vody, flora a fauna, padlé stromy, závaly a podobně. Pro to by měl mít člověk pochopení, neboť ať už svět úzkých hlubokých kaňonů nebo horní patro pralesa, jedná se o specifický biotop, jenž může neopatrností člověka ztratit křehkou rovnováhu.

 

Jak to vypadá zblízka

 

Mnoho kaňonů se vůbec netváří přístupně. Přesto i za nepatrnou štěrbinou se skrývá netušený prostor ticha a přítmí. Visuté provazové mosty (tibetské) jsou často zavěšeny vysoko nad korytem potoka. Bývají většinou jen na počátku či konci kaňonu, kde jsou stěny od sebe ještě dost vzdálené. Traverz se využívá hlavně tam, kde jiný postup je komplikovaný. Dostanete se tak o pár metrů níže na dno nebo na protější stranu kaňonu, kde vás sevře přítmí kolmých stěn. Někde jsou stěny soutěsky připoutány k sobě ocelovým lanem, jindy jdete podél nich. Výška nemusí být závratná, ale kdo závratí trpí měl by si tuhle zábavu rozmyslet. Ocelová lana střídají kramle a skalní stupy, které spojují vertikálně jednotlivé stupně kaňonu. Ale jsou i místa oddychová – prosvětlená, s bujnou vegetací a nádechem romantiky. Dlouhým traverzem se můžete spustit z koruny vodopádu o stupeň níž – jednou na sedačce, jindy jen ve visu…I když se vám moc nechce nad hlubokou vodu, nemáte jinou volbu – cesta zpátky nevede, všechna jistící stanoviště se ruší s postupem dolů. Vybavení: úvazek, helma, rukavice – poskytuje vždy provozovatel.

Kam za ním

Severní Itálie ( Val di Solle, Monti Cimini, Cerwood…aj.)

Rakousko (spíše opičí dráhy v různých outdoor centrech)

Kenya (Arabuko Sokoke National Park)

Kostarika ( Puntarenas)

Nicaragua (Holcán Mombacho)

Panama (Panama Canal)

USA (Hawai, Illinois)

Česko (outdoor centra, vysoká lana, lanové parky – obvykle bez specifické přírodní kulisy)

Ceny

Nejlevněji se můžete „zhoupnout“ v tropických pralesích (3-15 USD), v přírodních alpských terénech vydáte cca 40 eur, lanová centra v Česku stojí cca 150 – 300 Kč.

 

ZPĚT